Přechylování – the twilight of tradition or a temporary crisis? Women’s surnames in the Czech language

Joanna Korbut

Uniwersytet Jagielloński w Krakowie
https://orcid.org/0000-0002-3119-4384


Abstract

This article focuses on the issue of feminine forms of surnames in the Czech language, including the current legal and cultural status of andronyms and the attitude to this phenomenon among Czech society. In Czech, female surnames are most often derived from the man’s names, mostly by the suffix -ová, which is added to basic names. For many years, these forms were created almost automatically – in accordance with the applicable law both Czech and foreign surnames were suffixed. Over the last dozen years or so there have appeared significant changes in this area. The problem of creating female
surnames from the husband’s name aroused a heated debate, leading to a gradual revision
of the regulations governing this issue. On the 1 January 2022, an amendment to the
act on female surnames entered into force. According to the new law, Czech women are
no longer obliged to use feminine suffixes in surnames – they can decide which form
of the surname they want to use. It is impossible to determine today whether they will
exercise this right, and whether the legal change will result in (as some linguists predict)
significant changes in the grammatical system of the Czech language.


Keywords:

feminine forms, andronyms, female names, conjugal names, suffixation, tradition and change


Beneš J. (1944): O našich příjmeních. „Naše řeč” 28(7), s. 141–148.   Google Scholar

Beneš J. (1962): O českých příjmeních. Praha.   Google Scholar

Ciglerová J. (2019): Přechylování je symbolické ponížení žen. Ať se každý jmenuje, jak chce, říká lingvistka , dostęp: 20.05.2023.   Google Scholar

Čevelová M., Kolajová M. (2019): Anketa: Zrušení „ová” v příjmení žen je jen módní výstřelek, tvrdí část jazykovĕdců, , dostęp: 09.05.2023.   Google Scholar

Černá B. (2015): Novák, nebo Nováková? Jazykovědci budou opět diskutovat o přechylování ženských jmen , dostęp: 10.05.2023.   Google Scholar

Hlubinková Z. (1996): Přechýlené podoby ženských příjmení ve východomoravských nářečích. „Acta onomastica” XXXVII, s. 54–57.   Google Scholar

Hlubinková Z. (2006): Přechýlené podoby ženských příjmení v českých nářečích. „Acta onomastica” XLVII, s. 227–232.   Google Scholar

Jadrný P. (2019): Jazykovědec Oliva: Čeština příponu -ová u ženských jmen celou svou gramatickou stavbou vyžaduje, „iRozhlas”,, dostęp: 10.05.2023.   Google Scholar

Jandová L. (2015): Češky stále častěji přestávají své příjmení přechylovat, „Novinky.cz” , dostęp: 10.05.2023.   Google Scholar

Knappová M. (1992): Přechylování příjmení jako problém kodifikační a legislativní (návrh doplňkové kodifikační úpravy). „Naše řeč“ 75(1), s. 12–21.   Google Scholar

Knappová M. (2003): K jazykovým a právním aspektům přechylování příjmení v češtině. „Naše řeč” 86(3), s. 113–119.   Google Scholar

Knappová M. (2008): Naše a cizí příjmení v současné češtině. Wyd. 2. Liberec.   Google Scholar

Kolařík J. (1999): Zvláštnosti flexe příjmení na Luhačovicku. „Propria v systému mluvnickém a slovotvorném”. Sborník příspěvků z mezinárodní konference „Onomastika a škola” konané v Brně ve dnech 10.–11. 2. 1998, s. 61–65.   Google Scholar

Křen M. et al. (2017): Korpus SYN, verze 6. Ústav Českého národního korpusu FF UK, , dostęp: 12.05.2023.   Google Scholar

Nagyová H. (2015): Přechylování příjmení v českém jazyce. České Budĕjovice. [praca licencjacka napisana pod kierunkiem dr Mileny Noskovej]   Google Scholar

Orłoś T.Z. (2009): Czesko-polskie złudne ekwiwalenty słowotwórcze. „Bohemistyka” nr 4, s. 241–249.   Google Scholar

Panhams R. (2016): Přechylování příjmení v současné češtině a jeho recepce ve společnosti.   Google Scholar

Plzeň. [praca licencjacka napisana pod kierunkiem dr Heleny Chýlovej]   Google Scholar

Pleskalová J. (2011): Vývoj vlastních jmen osobních v českých zemích v letech 1000–2010. Brno.   Google Scholar

Svobodová D. (2012): Přechylování cizojazyčných příjmení ve svĕtle aktuálního úzu. [W:] Jednotlivé a všeobecné v onomastike. 18. slovenská onomastická konferencia Prešov 12–14. septembra 2011. Prešov, s. 93–100.   Google Scholar

Tušková J.M., Žižková M. (2016): Postoje českých žen k přechylování příjmení. [W:] Prechyľovanie: áno – nie? Bratislava, s. 119–130   Google Scholar

, dostęp: 13.05.2023.   Google Scholar

Oliva vs. Valdrová. Bitva o přechylování. „Lidové noviny” – 25.09.2019, , dostęp: 9.05.2023.   Google Scholar

Volit, zda nepřechýlit jméno, je lidské právo, říká jazykovědkyně Valdrová. „Idnes.cz” – 03.10.2023 , dostęp: 09.05.2023.   Google Scholar


Published
2024-06-30

Cited by

Korbut, J. (2024). Přechylování – the twilight of tradition or a temporary crisis? Women’s surnames in the Czech language. Prace Językoznawcze, 26(2), 135–148. https://doi.org/10.31648/pj.10142

Joanna Korbut 
Uniwersytet Jagielloński w Krakowie
https://orcid.org/0000-0002-3119-4384